|
|
Koniec doby uhoľnej – regenerácia krajiny Karvinska po ukončení ťažby čierneho uhlia a budúcnosť lokality Karviná-Doly
Šutvajová, Zuzana ; Polák, Jiří (oponent) ; Kaftan, Martin (vedoucí práce)
Éra ťažby neobnoviteľných zdrojov v Karvinsku sa pomaly končí. Uhlie, ktoré dávalo územiu charakteristický ráz a život sa postupne stáva jednou z etáp histórie. Problematika obnovy územia po ukončení ťažby v uhoľných baniach obnáša mnoho aspektov. Okrem regenerácie brownfieldov po budovách banských spoločností so sebou nesie aj ekologickú revitalizáciu územia, ekonomické a sociologické aspekty. Banícka činnosť bola dlhé roky súčasťou kultúry a histórie týchto regiónov, preto treba citlivo pristupovať k tejto regionálnej industriálnej identite a nájsť cestu udržateľnosti a ekológie v kontexte premeny krajiny. V práci sa študenti budú venovať oblasti šikmého kostola- sv. Petra z Alkantary. Šikmý kostol je jedna z posledných historických stôp, ktorá ostala po pôvodnom meste Karvinná, zaniknutému vplyvom poddolovania oblasti. Kostol spolu s dolmi Barbora a Gabriela vytyčujú územie dlhé roky prežívajúce hlavne kvôli ťažbe uhlia, ktoré ho nakoniec zahubilo. Toto unikátne miesto, kde príroda postupne prekrýva stopy po banskej činnosti z predchádzajúcich rokov, ukrýva množstvo nových ekosystémov a nevyužitý potenciál. Diplomová práca sa bude zaoberať skúmaním možných stratégií pre obnovu takéhoto územia, ktoré aplikuje do konkrétnych urbanistických a architektonických riešení. Riešenia by mali dať lokalite nové podnety na rozvoj a inovácie a zároveň zachovať a sprístupniť industriálnu históriu regiónu širšej verejnosti.
|
|
| |
|
|
Kulturní krajina jako výpověď o jejích obyvatelích
KAMENSKÁ, Julie
Předložená teoreticko-praktická diplomová práce prezentuje názory několika osobností spjatých s tématem postindustriální krajiny. Následuje stručný úvod do problematiky krajiny z hlediska její proměnlivosti v čase s navazující apli-kací v konceptuálním umění zaměřeného na tvorbu fotografickým médiem. Rozdílnost v přístupu konceptualistů je demonstrována na tvorbě některých absolventů fotografické školy v Düsseldorfu a českého umělce Miloše Šejna. Vybraní autoři jsou charakterističtí neobvyklým experimentováním s fotografickým médiem ve spojení s multimediální konceptuální tvorbou. V jednotlivých výstupech praktické práce jsou zužitkovány poznatky z tvorby vybraných umělců s autorčiným pozměněním obsahu i formy.
|
|
|
Koniec doby uhoľnej – regenerácia krajiny Karvinska po ukončení ťažby čierneho uhlia a budúcnosť lokality Karviná-Doly
Šutvajová, Zuzana ; Polák, Jiří (oponent) ; Kaftan, Martin (vedoucí práce)
Éra ťažby neobnoviteľných zdrojov v Karvinsku sa pomaly končí. Uhlie, ktoré dávalo územiu charakteristický ráz a život sa postupne stáva jednou z etáp histórie. Problematika obnovy územia po ukončení ťažby v uhoľných baniach obnáša mnoho aspektov. Okrem regenerácie brownfieldov po budovách banských spoločností so sebou nesie aj ekologickú revitalizáciu územia, ekonomické a sociologické aspekty. Banícka činnosť bola dlhé roky súčasťou kultúry a histórie týchto regiónov, preto treba citlivo pristupovať k tejto regionálnej industriálnej identite a nájsť cestu udržateľnosti a ekológie v kontexte premeny krajiny. V práci sa študenti budú venovať oblasti šikmého kostola- sv. Petra z Alkantary. Šikmý kostol je jedna z posledných historických stôp, ktorá ostala po pôvodnom meste Karvinná, zaniknutému vplyvom poddolovania oblasti. Kostol spolu s dolmi Barbora a Gabriela vytyčujú územie dlhé roky prežívajúce hlavne kvôli ťažbe uhlia, ktoré ho nakoniec zahubilo. Toto unikátne miesto, kde príroda postupne prekrýva stopy po banskej činnosti z predchádzajúcich rokov, ukrýva množstvo nových ekosystémov a nevyužitý potenciál. Diplomová práca sa bude zaoberať skúmaním možných stratégií pre obnovu takéhoto územia, ktoré aplikuje do konkrétnych urbanistických a architektonických riešení. Riešenia by mali dať lokalite nové podnety na rozvoj a inovácie a zároveň zachovať a sprístupniť industriálnu históriu regiónu širšej verejnosti.
|
|
|
Možnosti využití postindustriálních ploch k obnově lučních ekosystémů
Kolářová, Petra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Postindustriální krajinu tzv. brownfields, představují plochy bezprostředně devastované a opuštěné průmyslovou výrobou, těžbou, nebo jinou průmyslovou činností (výrobní areály, skládky odpadů, vytěžené plochy, výsypky apod.), ale také zastavěné areály zanechané na místě po zániku zemědělské výroby. Přitom na těchto silně narušených stanovištích, kde probíhá primární sukcese, často dochází k obnově cenných ekosystémů. To ukazuje na potenciál těchto ploch pro obnovu přírodě blízkých ekosystémů. Jedním z možných využití těchto ploch by se mohlo stát zakládání druhově bohatých luk, které by navrátily danému lučnímu ekosystému jeho původní funkci a mohly přitom využít oligotrofního charakteru alespoň u části těchto ploch. Cílem této práce je shrnout literární údaje o faktorech ovlivňujících složení a diverzitu luk, popsat metody jejich obnovy a zhodnotit možnosti jejich využití pro obnovu luk na postindustriálních plochách. V závěru jsou následně prezentovány výsledky pokusu o obnovu druhově bohatých luk na výsypkách v okolí Sokolova.
|
|
|
Možnosti využití postindustriálních ploch k obnově lučních ekosystémů
Kolářová, Petra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
Postindustriální krajinu tzv. brownfields, představují plochy bezprostředně devastované a opuštěné průmyslovou výrobou, těžbou, nebo jinou průmyslovou činností (výrobní areály, skládky odpadů, vytěžené plochy, výsypky apod.), ale také zastavěné areály zanechané na místě po zániku zemědělské výroby. Přitom na těchto silně narušených stanovištích, kde probíhá primární sukcese, často dochází k obnově cenných ekosystémů. To ukazuje na potenciál těchto ploch pro obnovu přírodě blízkých ekosystémů. Jedním z možných využití těchto ploch by se mohlo stát zakládání druhově bohatých luk, které by navrátily danému lučnímu ekosystému jeho původní funkci a mohly přitom využít oligotrofního charakteru alespoň u části těchto ploch. Cílem této práce je shrnout literární údaje o faktorech ovlivňujících složení a diverzitu luk, popsat metody jejich obnovy a zhodnotit možnosti jejich využití pro obnovu luk na postindustriálních plochách. V závěru jsou následně prezentovány výsledky pokusu o obnovu druhově bohatých luk na výsypkách v okolí Sokolova.
|
host ::
RSS.